Rozbřesk-Předmluva
31. leden 2009 | 18.07 |
PŘEDMLUVA
Měla jsem víc než přiměřenou várku zkušeností s blízkou smrtí. Nebylo to nic, na co by se kdy dalo
opravdu zvyknout.
Přesto se zdálo zvláštně nevyhnutelné čelit znovu smrti. Jako bych byla opravdu poznamenaná
neštěstím. Znovu a znovu jsem utíkala, ale pořád se to ke mě vracelo.
Ale, tentokrát to bylo o hodně jiné.
Můžeš utéct někomu, koho se bojíš, můžeš zkusit bojovat s tím, koho nenávidíš. Všechny mé
reakce byly vyzbrojené proti tomuhle druhu vtahů - monstra, nepřátelé.
Když miluješ toho, kdo se tě snaží zabít, nemáš na výběr.
Jak bys mohla utíkat, jak bys mohla bojovat, kdyby něco takového zraňovalo toho, koho miluješ?
Kdyby jen tvůj život byl vším, čeho by ses musela vzdát pro toho, koho miluješ, jak by ses ho
mohla nevzdát?
Kdyby to byl někdo, koho skutečně miluješ?