Předmluva
Hudba začala hrát pomalí tanec. Pořád ještě na ní zíral, vpíjel se do ní pohledem. Jeho zelené oči potemněly a zdivočely touhou. Najednou měla pocit, že jí každým okamžikem prudce přitiskne k sobě a tvrdě políbí, aniž by řekl jediné slovo. ,,Chtěla by sis zatančit?" zeptal se jemně. Hraju si z ohněm, s něčím, čemu nerozumím, napadlo ji najednou. A v tom si uvědomila že je vyděšená. Srdce se ji prudce rozbušilo. Měla pocit, jako by ty zelené oči promlouvaly k něčemu v ní, co je skryto hluboko pod povrchem - a tato část jejího já na ni křičela ,,nebezpečí!". A jakýsi instinkt, starší než celá civilizace, ji nabádal k útěku, ba přímok úprku.
Ani se nepohnula......